Umění

Během studia religionistiky se do popředí mého zájmu dostala vizuální kultura, zejména pak buddhistická ikonografie. (Má bakalářská práce se zabývá identifikací ikonografie ve svatyni Lhačung, jež je součástí areálu ladackého kláštera Diskit. Práce je volně ke stažení zde: http://is.muni.cz/th/362327/ff_b/, a terénní výzkum, ze kterého vychází, byl uskutečněn v roce 2011 během dobrovolnické činnosti v rámci jednoho z restauračních projektů Sdružení pro Tibet.)

Svět obrazu si mě postupně získal, a nyní mu věnuji velkou část svého času. Začala jsem na cestách s blokem a tužkou, a malovala převážně lokální krajiny a tváře. Po čase mi však kresba přestala stačit, a vrhla jsem se na malbu. Papír a tempery záhy vytřídalo plátno, dřevo, zeď a akryl. A změna se netýkala jen formy, ale i obsahu. V současnosti se věnuji vytváření sakrálních maleb, vycházejících povětšinou z pravidel a řádu buddhistické ikonografie. Proces tvorby u sebe mohu nazvat meditační formou kontemplace, což lidově řečeno znamená, že se během malování soustředím nejen na tahy štětcem, ale hlavně na to, co maluju. Všechno, co vzniká pod mýma rukama, je vizuální zachycení určité energie, která má v buddhistické ikonografii zastoupení v podobě postav či symbolů. Je tisíce a tisíce rozličných buddhůbódhisattvůdharmapálůarhatů, bohů a dalších postav buddhistického panteonu, a každý představuje určitou podobu jedné a týž nadosobní Energie. Co dělám já, že invokuji danou energii, a vytvářím obraz tak, že mé ego zaujímá pasivní roli přihlížejícího, a tělo se stává nástrojem, který dává energii prostor k sebeprojevu. Nejčastěji takto nechávám tvořit mandaly, bhavačakry či již zmiňované postavy buddhistického panteonu. Můj záměr je však nejen energetické obrazy tvořit, ale také nechat je působit, a šířit tím pozitivní energii po světě, což se daří, a to mě vskutku těší!