Umění

Během studia religionistiky se do popředí mého zájmu dostala vizuální kultura, zejména pak buddhistická ikonografie. (Má bakalářská práce se zabývá identifikací ikonografie ve svatyni Lhačung, jež je součástí areálu ladackého kláštera Diskit. Práce je volně ke stažení zde: http://is.muni.cz/th/362327/ff_b/, a terénní výzkum, ze kterého vychází, byl uskutečněn v roce 2011 během dobrovolnické činnosti v rámci jednoho z restauračních projektů Sdružení pro Tibet.)

Svět obrazu si mě postupně získal, a nyní mu věnuji velkou část svého času. Začala jsem na cestách s blokem a tužkou, a malovala převážně lokální krajiny a tváře. Po čase mi však kresba přestala stačit, a vrhla jsem se na malbu. Papír a tempery záhy vytřídalo plátno, dřevo, zeď a akryl. A změna se netýkala jen formy, ale i obsahu. V současnosti se věnuji vytváření sakrálních maleb, vycházejících povětšinou z pravidel a řádu buddhistické ikonografie. Proces tvorby u sebe mohu nazvat meditační formou kontemplace, což lidově řečeno znamená, že se během malování soustředím nejen na tahy štětcem, ale hlavně na to, co maluju. Všechno, co vzniká pod mýma rukama, je vizuální zachycení určité energie, která má v buddhistické ikonografii zastoupení v podobě postav či symbolů. Je tisíce a tisíce rozličných buddhů, bódhisattvů, dharmapálů, arhatů, bohů a dalších postav buddhistického panteonu, a každý představuje určitou podobu jedné a týž nadosobní Energie. Co dělám já, že invokuji danou energii, a vytvářím obraz tak, že mé ego zaujímá pasivní roli přihlížejícího, a tělo se stává nástrojem, který dává energii prostor k sebeprojevu. Nejčastěji takto nechávám tvořit mandaly, bhavačakry či již zmiňované postavy buddhistického panteonu. Můj záměr je však nejen energetické obrazy tvořit, ale také nechat je působit, a šířit tím pozitivní energii po světě, což se daří, a to mě vskutku těší!

Galerie

Koncerty | Obrazy | Indie | Evropa

front koncerty

Koncerty

Avalokiteshvara mandala, 2015.

Obrazy

Indie

Indie

Evropa

Evropa

Cesty

Již odmala mě bavilo cestovat. Poznávání nových míst je přeci tak dobrodružné! Navštívila jsem mnohé evropské státy, než nadešel čas cesty do Indie. Víte, věřím tomu, že každý z nás má na světě nějaká místa, která zintenzivňují vývoj naší osobnosti, jakási naše energetická epicentra. Místa, kde se Vám tají dech, probouzí se ve Vás nepodmíněné blaho, a kde byste si přál zůstat navždy. Kdo to někdy zažil, jistě ví, o čem mluvím. Jedno z těch mých epicenter je Indie. Nechala mi laskavě dorůst křídla zastřihlá normami a předsudky společnosti, a vlila mi do žil neutuchající touhu pronikat do hlubin odlišných kultur. Ukázala mi podstatný rozdíl mezi turismem a cestovatelstvím – cestovatel utratí méně a získá více – totiž bezprostřední zkušenost lidové reality, která je k nezaplacení. A také mi umožnila setkat se s krásnými dušemi rozesetými po celé planetě. Díky tomu, když nyní někam cestuji, navštěvuji po cestě své přátele, a prožitek z cesty nabývá na intenzitě. Na cestách se neustále přesvědčuji o tom, že je spousta krásných duší na této planetě, a je mi ctí zvát je svými přáteli!

Cestování je vášeň. Je to závislost na nezávislosti. Je to bezprostřední zažívání svobody se všemi plusy a mínusy, jež kouzelným způsobem splývají v harmonii. Je to oproštění se (byť dočasné) od závazků vůči společnosti, od své role, kterou v ní zaujímáme. Pojďme se společně vydat na cestu poznání dosud (ne)poznaného…